Pokračování textu ze strany 71
Na Slovensku Liga za války ustavena nebyla, ale činnost byla obdobná jako v Čechách a na Moravě. V Bratislavě bylo například aktivní Bratrstvo Bílého bobra.
Život mnohých woodcrafterů bohužel končí na popravištích, v koncentračních táborech či v boji proti okupantům.[1] Na konci války je zničeno tábořiště Walden ve Svatojánské dolině.
Na počátku války, odloučen od dění a přátel, po dlouhé nemoci umírá 3. 12. 1941 v jihočeské Bechyni zakladatel československého woodcraftu Miloš Seifert - Woowotanna. Do konce života zůstal členem LČSW v symbolické funkci strážce totemu. Osobní setkání se Setonem v Praze v roce 1936 pro něho sice na jedné straně znamenalo zklamání z poznání, že Seton nechápe woodcraft přesně jako on, ale na druhé straně pro něho bylo velikým impulsem. Přeložil a v letech 1937–38 vydal pětisvazkové Setonovo dílo Ze života severních zvířat, zamýšlel vydat velkou sérii knih o lesní moudrosti, v Kněžici u Sušice koupil zámeček s velkým parkem, kde hodlal zřídit woodcrafterskou základnu… – ale válka a zákeřná nemoc mu většinu jeho velkých plánů nedovolily uskutečnit.[2]
Záhy po skončení války je činnost Ligy československých woodcrafterů obnovena. Náčelníkem a později starostou je opět zvolen V. Valovič, ale pro zaneprázdnění se aktivně práce již příliš nezúčastňuje. V létě 1945 se koná společný tábor ve Štiříně, který je součástí woodcrafterské pomoci v ojedinělé “akci zámky”, v jejímž rámci se P. Pittrovi a jeho přátelům z Milíčova domu podařilo zachránit život stovkám osiřelých židovských a německých dětí. Pittrovi se zde podařilo něco, co nedokázal nikdo na světě: posadit k jednomu stolu židovské děti z koncentráků a německé výrostky z Hitlerjugend… Vyškolení vůdci zakládají nové kmeny. Pokusy o sblížení s Junákem v tomto období končí neúspěšně. Liga získává základnu na Klínových boudách v Krkonoších. V roce 1947 se pořádají letní a zimní lesní školy “Čotokvy”. V letech 1945–1948 vychází opět pravidelně časopis Hlasatel.
Po únoru 1948 je slibně se rozvíjející činnost znovu znemožněna. V roce 1950 sílí tlak na rozpuštění Ligy a v lednu 1951 se zástupci LČSW dohodli na “dobrovolném rozpuštění spolku”.
Nepřející doba (1948 – 1989)
Po převzetí moci komunisty roku 1948 byla činnost. LČSW nejprve silně omezena, poté donucena “dobrovolně se rozejít” (r. 1951) jako jiné nekomunistické organizace, pracující s mládeží. Liga však nezaniká, šíří se dál formou hnutí, nejsilněji snad mezi trampskou veřejností. Vliv woodcraftu na rozvoj českého trampingu také dosud čeká na zásadní zhodnocení.
Bývalí členové Ligy se podle možností nadále scházejí, někteří vedou kmeny v legálních turistických organizacích. V letech 1950–54 táboří na Hřmící řece pod Kriváněm, díky “papíru a razítku” neexistujícího družstva Walden.
26.října 1957 se sešli na tajném setkání skalní woodcrafteři v údolí Javornice pod Krakovcem na Kladensku. Jeden z účastníků V. Kysilka - Los²¹⁾ založil o několik let později ve Svratce v rámci místního odboru turistiky woodcrafterský kmen Musketaquid, který po léta spolupracoval s kmeny z Havlíčkova Brodu, Ledče nad Sázavou, Prahy a Brna (kmeny Wapiti, Lesní hoši, Černého vlka, Omaha). V 60.letech pak, s postupným uvolňováním ..text pokračuje
- ↑ Viz Kategorie:Oběti 2. sv. války
- ↑ Období války a dobu poválečnou až do roku 1968 zmapoval knižně ve své publikaci S modrou oblohou za temnými mraky (viz Studenovský, 2020) Tomáš Studenovský - Tuwanakha, který se podílí i na tvorbě obsahu této wiki.
