Stránka:bw-tom6.djvu/70

Z thewoodcraft.org
Tato stránka byla ověřena


Pokračování textu ze strany 69

… woodcraftu” (zvláště od jara 1931, kdy náčelnictví přebírá V. Valovič, který zdůrazňuje filosofický a náboženský rozměr woodcraftu) a důsledná apolitičnost. Ta v praxi znamená ústup z levicových pozic, což s sebou nese nejen vystoupení LČSW z Federace čsl. skautů, ale též odchod pražských Pfadfinderů a dalších jednotlivců z Ligy.

Roste napětí mezi okruhem pražského kmene Bílého Slunovratu (náčelník Míla Vavrda) a bratislavsko-brněnskou “waldenskou školou” (představiteli jsou V. Valovič a další).

V dubnu 1932 otiskl časopis Slunovrat, vydávaný kmenem Bílého Slunovratu v Praze za Vavrdovy redakce a představující alternativu ligového Hlasatele a zároveň tiskový orgán pražských woodcrafterů, polemický článek někdejšího náčelníka LLM Jaroslava Šimsy - Sůvy, nazvaný “O budoucnost Ligy”, v němž se pochybuje o Setonově bezmezné autoritě. Tím konflikt vyvrcholí – M. Vavrda je vyloučen z Ligy, další solidárně odcházejí sami. Z LČSW vystupují téměř všichni pražští členové i mnozí další. Mezi těmi, kdož odešli, jsou všichni význačnější členové bývalé LLM.

Moravští woodcrafteří činí ještě pokus o smír: Na táboře u Samechova v létě 1932 zakládají Z. Teichman - Atahualpa a J. Retka - Segwun woodcrafterské družstvo WALDEN, které si bere za úkol postavit někde na Moravě chatu, kde by se mohli setkávat (a blíže poznávat a vzájemným poznáním svých názorů odstraňovat diference a z nich pramenící nevraživost) zástupci odlišných směrů v Lize. Jakýsi most mezi pražským směrem a waldenskou školou. V Javorníkách u Nového Hrozenkova byla chata skutečně již v létě 1933 postavena (stojí dodnes)¹⁷⁾ konaly se tam pak tábory i školy vůdců, ale touženým mostem či místem sblížení se nestala.

Woodcrafteři, opustivší LČSW, nezakládají novou organizaci, ale jsou nadále činní: vydávají časopis Slunovrat (1932 – 1936), spolupracují s Milíčovým domem, školní mládeží, skauty, Ymkou atd. A právě oni se v roce 1936 zasluhují o to, že do Československa přijel E. T. Seton.[1]

Ústředí LČSW bylo nejprve v Praze, později krátce v Brně a nakonec je roku 1934 přeloženo do Bratislavy, když se jednatelem stává A. Jávor - Sagaweesi.


“Přihlásit se k E. T. Setonovi, jako k velkému náčelníku a duchovnímu vůdci; – k woodcraftu jako k světovému názoru, to stálo úsilí. Myšleno na hnutí, na Ligu, byla to těžká operace. “Pozadí“ nás obklopovalo, objímalo. Starosti. Tíha. A přece radostná zpráva:

Ernest Thompson Seton, zakladatel woodcrafterského hnutí, náčelník The Woodcraft League of America, přijal z přátelské oddanosti čestné náčelnictví naší Ligy. Prohlašujeme to s vděčnosti a věříme, že konečně nadešel Nový Rok v našem středu a že Liga se stane nekompromisní tlumočnicí jeho poselství mládeži celého světa. (Hlasatel LČSW, prosinec 1932)

Jestliže měl již dříve dr. Valovič osobní vztah k E. Th. Setonovi, nyní tím výrazněji. To byl náš čestný náčelník – to byl jeho náčelník. S tím spojoval přesvědčení, naději, že Lize bude tehdy dobře, když si to vezme k srdci a její členové budou Setonovým světovým názorem žít.” (J.Niebauer – U hasnoucího ohníčku¹⁴⁾, str. 74)

Po celá třicátá léta se v tatranském Waldenu pořádají tradiční ligové letní tábory, které rok od roku mohutní a pro jejich účastníky znamenají skutečně vysokou školu lesní moudrosti. ..text pokračuje


  1. Tím, kdo neváhal a využil na počátku roku 1936 Setonova pobytu v Anglii k tomu, aby ho navštívil a pozval k návštěvě Československa byl – z LLM vyobcovaný – Miloslav Vavrda - Minehaha. (Poznamenal Keny)