Jarmila Palkovská - Didiask
Jarmila Palkovská - Didiask (⁕ 14. března 1914 – † po 1970, Brno) rozená Švanhalová, členka brněnského kmene Radosti, společně se svým bratrem Chróstkem. V LČW byla také její sestra Vladyka Švanhalová - Hakadah, která však byla členkou kmeni Ohně.
Při táboření na slovenském Waldenu patřily obě sestry s krásnými vlasy a ve stylovém oděvu ke skutečným ozdobám tábora plného indiánských stanů. Však se také za nimi mládenci otáčeli. Didiask a Hakadah však nebyly žádné křehké dívenky, ale skutečná děvčata do nepohody, která se doma v Brně neztratila. Didiask údajně byla první českou woodcrafterkou, která dokázala rozdělat oheň třením dřev, právě na Waldenu.
Na podzim 1932 však i se svým budoucím manželem Vojtou Palkovským - Owatunou odešla z LČW. Mnozí mládenci z Brna i Bratislavy nemohli přenést přes srdce, že si Didiask vybrala zrovna jeho, a jejich intriky vyvolaly v mladé dvojici hluboké rozčarování.
Woodcraftu však zůstali manželé Palkovští věrni a dál udržovali i v průběhu 30. let kontakt s woodcraftery z Družstva Walden, které postavilo v Novém Hrozenkově chatu Walden.
I v poválečném roce 1947 se zde zúčastnila Jarmila Palkovská - Didiask se synkem Janem[1] a rodinami přátel z Družstva Walden společného táboření, tentokrát již ale bez Owatuny, který tragicky zahynul v roce 1941.
Jarmila zemřela neznámo kdy, v Brně, údajně na leukémii.
- ↑ Jan Palkovský (21. Leden 1940 – 25. Květen 1985), vystudoval architekturu na VUT v Brně. Měl dvě děti (syna a dceru) a rovněž zemřel tragicky.