George W. Sears

Z thewoodcraft.org
(přesměrováno z Nessmuk)

George Washington Sears (⁕ 2. prosince 1821, Oxford Plains, Massachusetts, USA – † 1. května 1890, Pennsylvánie, USA) přezdívaný Nessmuk se narodil r.1821 v Oxford Plains, ve státě Massachusetts. Byl nejstarším z 10 dětí.

Když mu bylo od 8 let, poslal ho otec makat do fabriky. Mladý Sears utekl a žil pak s mladým indiánem z kmene Narragansetů jménem Nessmuk. (Sears později jeho jméno používal jako literární pseudonym.)

Je velmi pravděpodobné, že se právě jeho životním příběhem inspiroval Setona když psal Rolfa zálesáka.

R. 1857 se oženil s Marriete Butler a měli spolu tři děti – syna a dvě dcery. Jeho žena ho přežila o mnoho let – zemřela 4.12.1825 ve věku 93 let.

V r. 1861 vyslyšel výzvu prezidenta Lincolna a 31. května 1861 narukoval do Company E, 13th Pennsylvania Reservers 42nd of the Line, známých jako "Bucktails", protože šlo o jednotku složenou z lovců jelenů. Z armády byl ale ze zdravotních důvodů propuštěn 2.srpna 1861, v hodnosti seržanta – pro zranění nohy.

Sears se odjakživa rád toulal divočinou. Počátkem 80 tých let 19. století (v šedesáti letech!) podniknul několik osamělých výprav na kánoích potažených papírem, vyrobených na zakázku podle jeho návrhu. Nessmukovy prototypy vážily pouhých 8 kilo(!) – jen pro srovnání, dnešní ultralehké kánoe váží kolem 20 kilo.

O svých cestách začal psát do časopisu Forest and Stream mezi lety 1870–80.

George W. Sears je také autorem první outdoorové příručky s názvem „Woodcraft“ z r. 1884[1]

28 let po jeho smrti, v květnu 1918, uveřejnil magazín Forest and Stream Searsův nedatovaný dopis, ve kterém sám sebe charakterizoval takto:

To myself I sometimes appear as a wild Indian or an old Berserker, masquerading under the guise of a nineteenth century American. When the strait jacket of civilization becomes too oppressive, I throw it off, betake myself to savagery, and there loaf and refresh my soul.

I suppose I might be called tolerably well educated. Like Shakespeare, I have a little Latin and less Greek, know somewhat of the mysteries of the laboratory and microscope, While belles-lettres and literature are not totally unknown to me.

Have pedagogued in Ohio, “bullwhacked” across the plains, been a silver miner in Colorado, an editor in Missouri, have hobnobbed with the Century Club in Boston, and with Indians in Arizona; been a cowboy in Texas and a “webfoot”[2] in Oregon—in short, a kind of Wandering Jew and peripatetic Jack-of-all-trades.

I love a horse, a gun, a dog, a trout and a pretty girl. I hate a pothunter, a trout-liar and a whiskey-guzzling sportsman. I smoke and take an occasional glass of wine and never lie about my hunting and fishing exploits more than the occasion seems to demand.[3]

Zde je nutno uvést, že „woodcraft“ se nestal synonymem pro zálesáctví díky Setonovi, jak se u nás mnozí mylně domnívají. Ani nejrůznější outdoorové aktivity, které popsal v souvislosti s woodcraftem, nebyly jen z jeho hlavy – studium přírody a s ním spojené woodcrafterské aktivity byly hlavní náplní činnosti klubu „The Boone and Crockett Club“, který založil Theodore Roosevelt již v prosinci 1887.

Odkazy

  1. V názvu knihy se „Woodcraft“ poprvé objevil u novely Williama Gillmore Simmse, prvně vydané roku 1854. Děj knihy je situován do let války o nezávislost a glorifikuje záškodnickou činnost vzbouřenců proti britské armádě. Kniha je dostupná on-line na webu archive.org: http://www.archive.org/details/woodcrafthawks00simmrich
  2. „webfoot” – pletená obuv, „bačkora”; pejorativní označení osadníků z podmáčeného údolí Willamette v Oregonu, které se používalo hlavně v 60. letech 19. století. Byli to vesměs přistěhovalci ze státu Massachusets.
  3. Občas si připadám, jako divoký indián nebo starý Berserker, který se ukryl pod masku Američana devatenáctého století. Jakmile mne začne svěrací kazajka civilizace příliš tísnit, odhodím ji a jdu se toulat do divočiny, abych osvěžil svou duši.

    Muslím, že bych mohl být označen za slušně vzdělaného. Stejně jako Shakespeare ovládám částečně latinu a řečtinu, vyznám se trochu i v tajemství laboratoře a mikroskopu, a krásná literatura mi rovněž není krajinou neznámou.

    Učil jsem v Ohiu, přejel pláně na voze, kopal stříbrnou rudu v Coloradu, novinařil v Missouri, navštěvoval Century Club v Bostonu i indiány v Arizoně. Byl jsem honákem krav v Texasu i „bačkora” v Oregonu - zkrátka takový potulný Žid a potulný všeuměl.

    Miluji koně, pušku, psa, pstruhy a krásné dívky. Nenávidím lovce zabijáky, lháře a opilce. Kouřím. Občas si dám skleničku vína, ale o svých loveckých a rybářských výkonech nikdy nelžu víc, než si příležitost žádá.