Ernest Thompson Seton - Black Wolf

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search
Ernest Thompson Seton

Ernest Thompson Seton (14. srpna 1860 South Shields, Durhamské hrabství, GB – 23. října 1946 Seton Village, Nové Mexiko, USA) byl ilustrátor, spisovatel a zakladatel woodcrafterského hnutí.

Životopis

Od mládí tíhl ke studiu přírody a tento zájem jej přivedl k malířství. Získal stipendium na londýnské Královské akademii umění, kde strávil dva roky. V roce 1881 se usadil na farmě svých starších bratrů v Carberry (Manitoba). Dříve, než jako spisovatel, se stal uznávaným jako ilustrátor přírodovědných publikací. Začátkem 90. let odjel studovat malířství do Paříže. Byl dvakrát ženat. S první manželkou Grace Gallatin (rozvedli se po dlouholetém odloučení během 30. let) měl dceru Anyu, později známou spisovatelku historických románů. S druhou ženou, Julií Buttreeovou, adoptovali dceru Dee. V roce 1936 navštívil s Julií v rámci mezinárodního turné i Československo.

Pravděpodobně na popud své první ženy Grace Gallatin začal od poloviny 80. let 19. století publikovat povídky o zvířatech, ve kterých čerpal ze svých bohatých zkušeností lovce a zálesáka. Zásadní zlom v jeho životě znamenal rok 1902, kdy motivoval partu chlapců, co byla postrachem na jeho pozemcích usedlosti Wyndygoul (Connecticut), k založení prvního woodcrafterského kmene, Woodcraft Indians.

Souběžně s woodcrafterským hnutím se rozvíjela celá řada dalších hnutí, v Německu kupříkladu Wandervogel a v Anglii skauting. Zvláště skauting se mu zdál být zpočátku hodně blízkým. Když jej Robert Baden-Powell během léta 1905 kontaktoval, měl za to, že je jeho záměrem pouze modifikovat woodcrafterskou myšlenku pro evropské podmínky, proto souhlasil s použitím materiálů z Birch Bark Roll ve Scouting for Boys (kterou později použil v roce 1912 Antonín Benjamin Svojsík pro své Základy junáctví). Výsledkem však byl on sám silně rozčarován. Baden-Powell použil, co se mu zamlouvalo, jeho samotného ani nezmínil, a přidal některé jemu protivné prvky. Baden-Powell byl voják a vznik anglického skautingu ovlivnila i křesťanská organizace mládeže Boys' Brigade založená anglikánským duchovenstvem. Obojí se na Baden-Powellově pojetí silně projevilo. Seton ale věřil, že ideová síla woodcraftu je silnější než síla skautingu a chtěl své pojetí uplatnit v Americe. Jako výraz smíření přijal nabídku stát se náčelníkem Boy Scouts of America (vznikli 21. června 1910), a dokonce šel tak daleko, že osmé vydání Birch Bark Roll vydané ve spolupráci s Edgarem M. Robinsonem nazval The American Boy Scout.

Post náčelníka BSA oficiálně zastával do roku 1915, kdy se ho – základě dodatku, podle kterého mohl být členem Boy Scouts of America pouze občan USA – výkonnému náčelníku BSA Jamesi E. Westovi konečně podařilo zbavit. Seton totiž až do konce 30.tých let nebyl občanem USA, ale Velké Británie. V pozadí celé záležitosti byly kromě osobních sporů především ideové rozpory, kdy Seton prosazoval především svůj pohled na skauting, přesto že jeho oponenti chtěli skauting baden-powellovský. Později svou zkušenost se skautským hnutím shrnul: „Mým záměrem bylo dělat z nich (skautů) muže, Baden-Powellovým – vojáky“.

14 let po vzniku prvního woodcrafterského kmene Woodcraft Indians, roku 1916, byla založena The Woodcraft League of America.

Setonovu averzi vůči skautingu a jeho protagonistům později do značné míry ztlumila jeho druhá žena Julia Moss Buttree-Seton, která po jeho skonu věnovala prakticky celou Setonovu pozůstalost do péče BSA.

Mezi českými skauty je pravděpodobně známější než jinde na světě, neboť v době, kdy se konsolidoval český skauting, ho „objevil“ středoškolský profesor Miloš Seifert - Woowotanna, který propagaci woodcrafterského hnutí zasvětil celý svůj život. Snad právě proto je v bývalém Československu oproti světovému skautingu dodnes kladen velký důraz na výchovu spojenou s pobytem v přírodě.

Setonovy plavby přes oceán

Zdrojem následujících informací jsou seznamy cestujících, připlouvajících do USA

Pravděpodobný interval pobytu Záznam ze seznamu cestujících Spolucestující Poznámka
červenec 1866 Na S.S. St. Patrick, který vyplul 19.6.1866 z Glasgow, připlul 8.7.1866 do Quebecu S otcem, šesti bratry a sestřenicí Mary Ann "Polly" Buirfield Imigrace do Kanady[1]
červen 1879 – říjen 1881 Na lodi Algerian 12.6.1879 z Toronta do Montrealu, a pak dál na lodi Samaritan, která připlula 23.6.1879 do Liverpoolu[2]. Zpět vyplul z Londýna na lodi Erl King, která doplula do Montrealu 26.10.1881[3] Setonův návrat ze studií v Londýně
? 1884 – únor 1885 Na S.S. Catalonia, která vyplula z Liverpoolu, připlul 15.2.1885 do Bostonu V červnu 1884 byl Seton ještě na farmě De Winton v Kanadě[4]
červen 1890 – květen 1892 Do Londýna připlul 11.6.1890 a přes kanál La Manche se přeplavil 23.8.1890[5]. Vracel se na lodi Etruria, která vyplula z Liverpool & Queenstown, připlula 16.5.1892 do New Yorku s Virginií Fitz-Randolph[6] Setonův návrat z Pařížských studií
červen 1894 – březen 1896 V červnu 1894 na lodi Spaarndam do Evropy, zpět na lodi Saint Paul, která vyplula ze Southamptonu, a do New Yorku připlula 6.4.1896 s Grace Gallatin Na palubě lodi Spaarndam, se Seton seznámil s Grace[7], které 5. června 1894 vystavili v New Yorku pas. Při společném návratu byla Grace na 1 listu seznamu cestujících a Seton na 3.
říjen 1904 – prosinec 1904 Na S.S. Cedric, který vyplul 21.12.1904 z Liverpoolu, připlul 1.1.1905 do New Yorku
? – duben 1905 Na S.S.Celtic, která vyplula z Liverpoolu, připlul 15.4.1905 do New Yorku Během tohoto pobytu zřejmě došlo k Setonově dohodě s anglickým magazínem The Windsor magazine, kde od září 1905 začala vycházet stejná série článků, jakou publikoval v roce 1902. Seton tím chtěl nepochybně připravit půdu pro přednáškové turné v následujícím roce.
říjen 1906 – prosinec 1906 Na S.S. Kaiser Wilhelm II. která vyplula 15.12.1906, připlul 22.12.1906 do New Yorku s Grace Hned zkraje tohoto turné se poprvé sešel s Baden.Powellem, který od něj v červenci 1906 obdržel The Birch-Bark Roll. V té době už měl B-P hotovou aktualizovanou vlastní příručky, kterou při této příležitosti dal Setonovi, aby mu ji posoudil.
? – březen 1908 Na S.S. Saint Paul, která vyplula 28.3.1908 ze Southamptonu připlul 6.4.1908 do New Yorku
? – duben 1909 Na S.S. Kronprinz Wilhelm, která vyplula 27.4.1909 z Brém, připlul 4.5.1909 do New Yorku s Grace
únor 1911 – březen 1911 Z New Yorku vyplul 21.1.1911 z New Yorku a do Southamptonu připlul 22.2.1911 se zastávkou v Edinburghu[8]. Zpět vyplul na lodi S.S. Mauretania, která vyplula 25.3.1911 z Liverpoolu, a do New Yorku dorazil 31.3.1911
únor 1912 – duben 1912 Z New Yorku vyplul 13.2.1912 z New Yorku na lodi Kronprinz Wilhelm a do Plymouthu připlul 19.2.1912[9] Zpět se vraceli oba manželé spolu. Vypluli 13.4.1912 z Liverpoolu na lodi Mauretania, do New Yorku připluli 19.4.1912 s Grace Grace vyplula z New Yorku 3.2.1912 na lodi Laconia do Egypta[10].
únor 1913 – květen 1913 11.2.1913 se nalodili na loď Mauretania a 20.2.1913 přistáli v Londýně[11]. Na S.S. Kronprinzessin Cecilie, která vyplula 28.5.1913 ze Southamptonu, která připlula 3.6.1913 do New Yorku s Grace i Ann V únoru se Seton ještě účastnil ornitologického kongresu ve Washingtonu. Cestu podnikla celá rodina. Spolu s Grace a malou Ann Seton vyrazili 21.3.1913 z Paříže vlakem do Španělska. Zpět do Paříže přijeli 4.4.1913[12]. Do USA se údajně celá rodina se vrátila dřív, než bylo původně v plánu.[13].
? – březen 1915 Na S.S. St. Louis, která vypula 3.4.1915 z Liverpoolu, připlul 11.4.1915 do New Yorku Byla to pro následujících 10 let poslední Setona cesta do Evropy
? – únor 1925 Na S.S. Olympic, která vyplula 25.2.1925 ze Southamptonu, připlul 4.3.1925 do New Yorku s Grace Byla to jejich první a zároveň poslední společná cesta do Evropy po 1. světové válce
– březen 1936 Na S.S. Berengaria, která vyplula 11.3.1936 ze Southamptonu, připlul 17.3.1936 do New Yorku s Julií Seton se 23.1.1935, den po rozvodu, oženil s Julií Moss Butree (ta se rozvedla již 26.7.1934), takže šlo pravděpodobně o svatební cestu.
říjen 1936 – leden 1937 Směrem do Evropy vyplul Seton s Julií 21.10.1936 z New Yorku na lodi Queen Mary, která 21.10.1936 přistála v Southamptonu. Na zpáteční cestu vypluli na lodi Aquitania 6.1.1937 ze Southamptonu. Do New Yorku připluli 13.1.1937 s Julií Při této cestě navštívili manželé Československo a Německo. Původně měli lístky na parník, co vyplouval o týden dřív.

Dílo

  • Mammals Of Manitoba (1886)
  • Birds Of Manitoba, Foster (1891)
  • How to Catch Wolves, Oneida Community (1894)
  • Studies in the Art Anatomy of Animals, Macmillan (1896)
  • Wild Animals I Have Known, Scribners (1898), česky vyšlo jako Divoké děti lesů.
  • The Trail of The Sandhill Stag, Scribners (1899)
  • Lobo, Rag, and Vixen, Scribners (1899)
  • The Wild Animal Play For Children (Musical), Doubleday & Curtis (1900)
  • The Biography of A Grizzly, Century (1900)
  • Lobo, král údolí Currumpaw (1900)
  • Ragylug (1900)
  • American Printing House For The Blind, Wild Animals I have Known (NY point system) (1900)
  • Pennsylvania Institution for the Blind Four Books In Braille: Lobo, Redruff, Raggylug, Vixen (1900)
  • Lives of the Hunted, Scribners (1901), česky jako Děti pustin.
  • Twelve Pictures of Wild Animals (no text) Scribners (1901)
  • Krag and Johnny Bear, Scribners (1902)
  • How to Play Indian (1903)
  • Two Little Savages, Doubleday (1903), česky vyšlo jako Dva divoši
  • How to Make A Real Indian Teepee, Curtis (1903)
  • How Boys Can Form A Band of Indians, Curtis (1903)
  • The Red Book (1904)
  • Monarch, The Big Bear of Tallac, Scribners (1904)
  • Woodmyth and Fable, Century (1905)
  • Animal Heroes, Scribners (1905), česky jako Zvířata hrdinové.
  • The Birchbark Roll of the Woodcraft Indians (1906)
  • The Natural History of the Ten Commandments, Scribners (1907)
  • Fauna of Manitoba, British Assoc. Handbook (1909)
  • Biography of A Silver Fox, Century (1909)
  • Life Histories of Northern Animals (2 Volumes), Scribners (1909), česky jako Ze života severních zvířat.
  • BSA: A Handbook of Woodcraft, Scouting, and Life-craft, Including General Sir Baden-Powell's Scouting for Boys. Doubleday and Page for the Boy Scouts of America (1910)
  • The Forester's Manual, Doubleday (1910)
  • The Arctic Prairies, Scribners (1911)
  • Rolf In The Woods, Doubleday (Dedicated to the Boy Scouts of America). Note: Full text is available on-line, thanks to Ted Soldan and the holders of the copyright. (1911), česky jako Rolf zálesák
  • The Book of Woodcraft and Indian Lore (1912), česky jako Kniha lesní moudrosti
  • The Red Lodge, private printing of 100 copies (1912)
  • Wild Animals At Home, Doubleday (1913), česky jako Děti divočiny doma.
  • The Slum Cat, Constable (London) (1915)
  • Legend of the White Reindeer, Constable (London) (1915)
  • The Manual of the Woodcraft Indians (1915)
  • Wild Animal Ways, Doubleday (1916), česky jako Děti divočiny
  • Woodcraft Manual for Girls (1916)
  • The Preacher of Cedar Mountain, Doubleday (1917), česky jako Úsvit na Cedrové hoře nebo Kazatel z Cedrové hory.
  • Woodcraft Manual for Boys; the Sixteenth Birch Bark Roll by Ernest Thompson Seton. Published for the Woodcraft League of America, Garden City, N.Y., Doubleday, Page & Company, 1917. 441 pp., illus. and music. (1917)
  • The Woodcraft Manual for Boys; the Seventeenth Birch Bark Roll by Ernest Thompson Seton. Published for the Woodcraft League of America, Inc. Garden City, New York Doubleday, Page & Company, 441 pp. Illus. and music. (1918)
  • The Woodcraft Manual for Girls; the Eighteenth Birch Bark Roll, Published for the Woodcraft League of America, Inc. Garden City, New York, Doubleday, Page & Company, 424 pp. Illus. and music. (1918)
  • Sign Talk of the Indians, Doubleday (1918)
  • The Laws and Honors of the Little Lodge of Woodcraft., 8 vo. Published at Cheyenne, Wyo. August. 4th edition. (1919)
  • The Brownie Wigwam; The Rules of the Brownies. Fun outdoors for boys and girls under 11 years of age. Woodcraft League of America, N. Y. 8 vo., 7 pp. 5th edition, the first being part of the Birch Bark Roll for 1906 (1921)
  • The Buffalo Wind (1921)
  • Woodland Tales (1921)
  • The Book of Woodcraft (1921)
  • The Book of Woodcraft and Indian Lore Doubleday, Page & Co., 590 pp. More than 500 drawings by the author; 3rd edition of the 1912 issue, enlarged by the inclusion of „The Foresters Manual.“ (1922)
  • Bannertail: The Story of A Gray Squirrel, Scribners (1922)
  • Manual of the Brownies; Manual of the Brownies, the Little Lodge of the Woodcraft League of America. 6th edition. A pamphlet of 10 pp. Oct., New York. (1922)
  • The Ten Commandments in the Animal World, Doubleday (1923)
  • Animals, The Nature Library, Doubleday (Color Plates) (1926)
  • Lobo, Rag, and Vixen (The Scribner Series of School Reading), Scribners, 147 pp. (1927)
  • Old Silver Grizzle, Hodder (London) (ca 1927)
  • Raggylug and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
  • Chink and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
  • Foam The Razorback, Hodder (London) (ca 1927)
  • Johnny Bear and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
  • Lobo and Other Stories, Hodder (London) (ca 1927)
  • Animals Worth Knowing, (As Above), The Little Nature Library, Doubleday (No Color Plates) (1928)
  • Lives of Game Animals (4 Volumes), Doubleday 1925–1928
  • Blazes on The Trail, Little Peegno Press (3 Pamphlets): Life Craft or Woodcraft; Rise of the Woodcraft Indians; Spartans of the West (1928)
  • Krag, The Kootenay Ram and Other Stories, University of London Press (1929)
  • Billy the Dog That Made Good, Hodder (London) (1930)
  • Cute Coyote and Other Stories, Hodder (London) (1930)
  • Lobo, Bingo, The Pacing Mustang (1930)
  • Famous Animal Stories (1932)
  • Animals Worth Knowing (1934)
  • Johnny Bear, Lobo and Other Stories, (Modern Standard Authors) Scribners (1935)
  • The Gospel of the Redman, with Julia Seton, Doubleday (1936), česky jako Poselství rudého muže.
  • Biography of An Arctic Fox, Appleton-Century (1937)
  • Great Historic Animals, Scribners (1937)
  • Mainly About Wolves (Same as above), Methuen (London) (1937)
  • Pictographs of the Old Southwest, with other authors, Cedar Rapids (1937)
  • Buffalo Wind, Private printing of 200 (1938)
  • Trail and Camp-Fire Stories (1940)
  • Trail of an Artist-Naturalist: The Autobiography of Ernest Thompson Seton, Scribners (1940), česky jako Cesta životem a přírodou.
  • Santanna, The Hero Dog of France, Limited printing of 500 copies with 300 autographed, Phoenix Press (1945)
  • The Best of Ernest Thompson Seton (1949)
  • Ernest Thompson Seton's America; Selections of the writings of the artist-naturalist. New York: Devin-Adair Co. 413 pages Edited with an intro by Farida A. Wiley (1954)
  • Animal Tracks and Hunter Signs (1958)
  • The Gospel of the Redman; with Julia M. Seton, Santa Fe NM; Seton Village (1958)
  • The Worlds of Ernest Thompson Seton. (Edited, with introduction and commentary, by John G. Samson). New York: Knopf. 204 pp. (1976)

Filmové adaptace:

  • Ingomar, the Barbarian (1908), americký němý film podle Setonovy povídky, režie D. W. Griffith.
  • Chico, the Misunderstood Coyote (1961), americký televizní film podle povídky, režie Walter Perkins.
  • The Legend of Lobo (1962), americký film podle autorovy povídky, režie James Algar a Jack Couffer.
  • King of the Grizzlies (1970), americký film podle autorovy knihy ''The Biography of a Grizzly, režie Ron Kelly.
  • King of the Grizzlies (1973), dvoudílný americký televizní film podle autorovy knihy ''The Biography of a Grizzly, režie Ron Kelly.
  • Домино (1973, Domino), ruský sovětský film podle stejnojmenné autorovy knihy, režie Igor Negresku.
  • Чинк (1992, Chink), ruský animovaný film podle autorovy povídky, režie Leonid Kajukov.

Česká vydání Do roku 1948

  • Bingo; Lobo; Matka liška, povídky o zvířatech, František Topič, Praha 1909, přeložil J. F. Khun, znovu 1921 a Jan Otto, Praha 1930.
  • Ptačí příběhy, František Topič, Praha 1910, přeložil J. F. Khun, znovu 1920 a 1926.
  • Beran Rek; Medvěd Šeda, životopisy zvířat, František Topič, Praha 1911, přeložil J. F. Khun.
  • Příběhy zvířat volně žijících, Karel Svoboda, Bystřice pod Hostýnem 1914, přeložil Otakar Záhorský.
  • Povídky o zvířatech, František Topič, Praha 1915–1916, tři svazky, přeložil J. F. Khun, znovu 1919–1922.)
  • Duch lesů, Federace čsl. skautů, Praha 1922, přeložil Miloš Seifert.
  • Indián, Bedřich Kočí, Praha 1923, přeložil Miloš Seifert.
  • Děti divočiny, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1923, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1925 a 1927 a Jan Otto, Praha 1929.
  • Úsvit na Cedrové hoře, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znoovu 1925 a Jan Otto, Praha 1928.
  • Medvěd Monarcha, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1925 a 1927 a Jan Otto, Praha 1928 a 1929.
  • Domino, románek stříbrné lišky, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1925 a 1927 a Jan Otto, Praha 1929.
  • Děti divočiny doma, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1927 a 1928 a Jan Otto, Praha 1929.
  • Arktickou prérií, canoí 2000 mil za stády Karibů, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1924, znovu Jan Otto, Praha 1934.
  • Zvířata hrdinové, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík a Pavla Moudrá, znovu Jan Otto, Praha 1929.
  • Wahb, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1929.
  • Za sandhillským jelenem, Bedřich Kočí, Praha 1925, přeložil Miloš Seifert, znovu Jan Otto, Praha 1929.
  • Z lesní říše, Melantrich, Praha 1925, přeložil Miloš Seifert.
  • Rolf zálesák, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu Jan Otto, Praha 1927 a 1928 a Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1937.
  • O veveřici, románek šedé veverky, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1927 a Jan Otto, Praha 1929.
  • Dvanáct tajemství lesa, Bedřich Kočí, Praha 1925, přeložil Miloš Seifert.
  • Dva divoši, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1925, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík, znovu 1927 a 1928 a Jan Otto, Praha 1929.
  • Děti pustin, Bohumil Zdeněk Nekovařík, Praha 1926, přeložil Bohumil Zdeněk Nekovařík.
  • Ze života severních zvířat, biologické črty, pět svazků, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1937–1938, přeložil Miloš Seifert.
  • Katug, dítě sněhu, povídka o bílé lišce, Václav Petr, Praha 1940 přeložil Miloš Seifert.
  • Stopami černého vlka, Státní nakladatelství, Praha 1945 přeložil Miloš Seifert, znovu 1946.

Po roce 1948

  • Dva divoši, SNDK, Praha 1957, přeložili Libuše Bubeníková a Jiří Valja, znovu 1962 a Albatros, Praha 1971, 1976, 1983 a 1990.
  • Moji známí z divočiny, SNDK, Praha 1961, vybral a přeložil Jiří Šeda, znovu 1968 a Albatros, Praha 1984.
  • Stopy v divočině, Olympia, Praha 1968, přeložil Miloš Zapletal, obsahuje povídky Medvěd Monarcha a Domino, znovu 1991.
  • Divoké děti lesů, Mladá fronta, Praha 1968, přeložila Eva Korelusová.
  • Z lesního království, Olympia, Praha 1969, přeložil Miloš Zapletal.
  • Rolf zálesák, Mladá fronta, Praha 1969, přeložil Křišťan Bém, znovu 1973 a 1984 a Leprez, Praha 1997.
  • Kniha lesní moudrosti, Olympia, Praha 1970, přeložil Miloš Zapletal, znovu 1991.
  • Povídky od táborového ohně, Olympia, Praha 1972, přeložil Miloš Zapletal.
  • Král vlků, Olympia, Praha 1974, přeložil Miloš Zapletal, znovu Leprez, Praha 1999.
  • Cesta životem a přírodou, Orbis, Praha 1977, přeložil Miloslav Vavrda.
  • Poselství rudého muže, Chvojkovo nakladatelství, Praha 1997, přeložil Martin Kupka.
  • Zvířata hrdinové, Leprez, Praha 1998, přeložil Miloš Zapletal.
  • Blesk, povídky z divočiny, Leprez, Praha 1998, přeložil Miloš Zapletal.
  • Stříbrný lišák, Trinitas, Svitavy 1999, přeložila Barbora Chrudinová.
  • Děti divočiny, Leprez, Praha 1999, přeložil Miloš Zapletal.
  • Přátelé divočiny, Leprez, Praha 2000, přeložil Miloš Zapletal.
  • Kazatel z Cedrové hory, Leprez, Praha 2000, přeložil Miloš Zapletal.
  • Rolf zálesák, Leprez, Praha 2001, přeložili Křišťan Bém a Miloš Zapletal, první úplné české vydání.
  • Arktická prérie, 3200 kilometrů na kánoi za stády sobů, Leprez, Praha 2001, přeložil Miloš Zapletal.
  • Děti divočiny doma, Leprez, Praha 2002, přeložil Miloš Zapletal.
  • Svitek březové kůry, kniha lesní moudrosti II., Leprez, Praha 2004, přeložil Miloš Zapletal.
  • Dva divoši, Computer Press, Brno 2005, přeložila Dana Krejčová.
  • Stoupání na horu, Petrkov, Havlíčkův Brod 2013, přeložil Miloš Zapletal.


Literatura:

  • H. Allen Anderson: The Chief, Texas A&M University Press, 1986 (okolnosti Setonova rozchodu se skautingem)
  • David L. Witt: Ernest Thompson Seton, The Life and Legacy of an Artist and Conservationist, Gibbs Smith Publisher, 2010 – Novinka. Řada dosud nepublikovaných dokumentů, fotografií a obrázků.


Odkazy


  1. Keller, 1984 str. 30
  2. Keller, 1984 str. 81–82
  3. Keller, 1984 str. 90
  4. Keller, 1984 str. 107
  5. Keller, 1984 str. 119
  6. Keller, 1984 str. 130
  7. Keller, 1984 str. 135
  8. Setonův deník z let 1911–1913 str. 4–6
  9. Setonův deník z let 1911–1913 str. 81
  10. Setonův deník z let 1911–1913 str. 80
  11. Setonův deník z let 1911–1913 str. 173
  12. Setonův deník z let 1911–1913 str. 184
  13. Keller, 1984 str. 189