Arthur Radclyffe Dugmore

From thewoodcraft.org
Jump to navigation Jump to search

Arthur Vaux Venner Radclyffe Dugmore (25.12.1870 Towyn, Merionethshire, Wales – 21.3.1955 Bornemouth, Dorset, Hampshire, Anglie) se narodil jako druhý syn Francise Sandyse Dugmore[1], kapitána 64 Královského Regimentu, který působil v rámci britského vojenského kontingentu v Kanadě a Emily Evelyn Brougham[2], dcery Williama Broughama. Vzali se 23.4.1867 a odcestovali do Kanady, kde se jim narodil Arthurův starší bratr William Francis[3] (*1868). Rok na to, když měl přijít na svět Arthur, však vypuklo povstání katolické frankofoní menšiny[4], a to byl důvod k tomu, aby Francis Sandys Dugmore dopravil svou ženu, která tou dobou čekala Arthura, preventivně do bezpečí Walesu[5], kde měla blíž ke svému otci. Ten během jejich kanadského pobytu zdědil ve svých 73 letech po svém starším bratru, šlechtický titul a majetek[6]

Pravděpodobně kolem roku 1879 koupili dům na ostrově Guernsey, kde se narodil jejich další bratr Wilfred Laurenc Edmund[7]. Když se stěhovali, bylo Arthurovi 10 let a svého děda[8], si do té doby nejspíš užil víc než otce. Tou dobou již byla na světě také jeho mladší sestra Evelyn Mary[9]

Pak, poté co se situace v Kanadě uklidnila, byl jejich otec převelen do Irska, kam ho rodina následovala. Jenže roku 1882 byl v Tullamore uvězněn, obviněn z kolaborace s Irskými vzbouřenci a následně vyhozen z armády. Tím se ocitli bez stálého příjmu a ke všemu přišel na svět další potomek[10]. Nejspíš to byl důvod, proč se nechal jejich otec najmout jako ozbrojený doprovod britské expedice do Bečuánska (1885–6). Ovšem se změnou koloniálního kursu Velké Británie se jeho africké angažmá poněkud protáhlo. Opět vstoupil do armády[11] a rodina vyrazila do Afriky za ním.[12]

V listopadu 1898 byl v Keňské Mombase 49 letý Francis Sandys Dugmore zabit a jeho žena se s dětmi vrátila na ostrov Guernsey, kde sama o dvacet let později v listopadu 1919, ve věku 80 let zemřela.

Kreslíř, přírodovědec, fotograf a spisovatel

Arthur byl v mnoha směrech podoben o deset let staršímu Setonovi. Živě se zajímal o přírodu a měl i malířský talent[13]. Jeho velkým koníčkem byla ornitologie a tak jako Seton usiloval především o věrné podání což ho přivedlo k fotografii.

Roku 1898 svými kresbami ptáků doprovodil knihu Sidney Laniera Bob; the story of our mocking bird, ale záhy začal, jako jeden z prvních přírodovědců na světě, používat jako ilustrace fotografie živých zvířat a ptáků.

Jeho článek, který vyšel v The World's work[14] (odkud pochází také ilustrační snímek) pojednával jak na to. Stal se velice populární a se svými fotografiemi začal cestovat a přednášet o fotografování v přírodě po celém světě.

Začal ale psát i vlastní publikace (viz přehled knih uvedený níže).

V roce 1901 se oženil s američankou Henriettou Louise Watkinsovou (2.6.1870, USA – 16.8.1952, Battersea, London, Anglie) z New Jersey, se kterou měl tři děti Evelyn (* prosinec 1902, Essex, New Jersey, USA), Johna (*září 1904 – 1992) a Barbaru (*12.2.1906 – ) (jejíž rodné jméno bylo Henrietta; říkali jí také Hattie), o kterých později zmínil v úvodu své první knihy pro děti. Do r. 1910 bydleli v Jeffersonu, Morris, New Jersey, USA, ale červnu 1911 se přestěhovali do kanadského Guysborough, v Novém Skotsku.

Svými fotografiemi ilustroval roku 1902 nové vydání knihy Bob, son of Battle od Alfreda Ollivanta.

V roce 1902 se stal, na popud zakladatele Alfréda Stieglitze, členem prestižního klubu amerických fotografů The Camera Club of New York. A Stieglitz ho považoval za jednoho z nejvýznamnějších fotografů té doby. V roce 1903 jeho fotografie vystavovala v Londýně Královská fotografická společnost ([2])

A následovaly rozsáhlé ilustrované přírodopisné publikace. Nejprve kniha Witmera Stoneho a Wiliema Evereta Cramma American animals; a popular guide to the mammals of North America north of Mexico, with intimate biographies of the more familiar species (1904). O rok později kniha Julie Ellen Rogersové o stromech The tree book: a popular guide to a knowledge of the trees of North America and to their uses and cultivation (Doubleday, Page & Co., 1905) a o tři roky později její další publikace o mlžích The shell book; a popular guide to a knowledge of the families of living mollusks, and an aid to the identification of shells native and foreign (Doubleday, Page & Co., 1908)-

Jeho práce byly také součástí expozice výstavě ke stoletému výročí výpravy Lewise a Clarka r. 1905, která se konala v Portlandu, státě Oregon.

Publikoval v prestižním magazínu Country Life in America, který v letech 1906, 1907 a 1908 otisknul řadu jeho snímků, ale také v odborných časopisech The Amateur Photographer[15] a American Annual of Photography[16]. Přispěl také kapitolou o fotografování v přírodě do příručky pro začínající fotografy[17], vydané r. 1907 firmou Eastman Kodak Co. z Rochesteru.

Woodcrafter

Ale Arthur Radclyffe Dugmore byl především woodcrafter. Od roku 1906 se podílel na revizích Setonova svitku (činy z oblasti fotografování a byl členem woodcrafterského národního sněmu jak pro Woodcraft Indians, tak pro The Woodcraft League of America, a to minimálně až do roku 1925.

Po vzniku WLA se mezi woodcraftery přidala i Neltje Blanchan, manželka Setonova vydavatele Franka N. Doubledaye, který byl rovněž členem. I Arthur Radclyffe Dugmore ilustroval dvě knihy[18].

Cestovatel

Tak jako Seton, i on rád podnikal výpravy do divočiny. Roku 1907 podniknul svou první výpravu na New Foundland.

V roce 1909–1910 se podílel na přípravách výpravy Amerického muzea do Keni. Požádal ho to její organizátor, bývalý prezident USA Theodore Roosevelt, který věděl že Arthur Radclyffe Dugmore zná podmínky v Africe z dob svého mládí. Výpravy se zúčastnil také James Lippite Clark, který fotil pro magazín Collier’s Weekly. O této výpravě napsal knihu ilustrovanou vlastními snímky Camera Adventures in the African Wilds.

Roku 1912 vydal výpravnou publikaci o fotografování zvířat ve volné přírodě s názvem Wild life and the camera a navštívil v Anglii Královskou fotografickou společnost.

Rok na to podnikl svou druhou výpravu na New Foundland. Zážitky z New Foundlandu pak publikoval v knize The Romance of the Newfoundland Caribou (1913).

Roku 1914 vydal nádhernou publikaci o bobrech The romance of the beaver.

Voják

Po vypuknutí první světové války, vyrazil jako fotograf do Belgie, kde byl zajat Němci. Protože nebyl voják, ale civilista, byl propuštěn ale to co zažil, ho vedlo k tomu, že prakticky ihned po svém propuštění, 30.6.1915, se nechal zapsat do armády. Bojoval na Sommě a byl zasažen při plynovém útoku-

Během rekonvalescence, doma v USA, v září 1917 vylíčil na sněmu, ostatním členům národního sněmu WLA, jak vypadá válka v Evropě[19]. Protože nebyl ze zdravotních důvodů schopen další služby, byl 9.7.1918 dekorován Britským stříbrným válečným odznakem 1914–1918] (č. B1211) a 29.8.1918 v hodnosti majora demobilizován.

Své válečné zážitky sepsal v knize Když Somma byla rudá (When the Somme ran red), kterou vydal ihned po demobilizaci a po návratu do USA podniknul několik dalších přednášek při kterých posluchačům referoval o tom co zažil na frontě[20].

Po válce, zřejmě pod vlivem toho, jak nepřátelsky se zachovali američtí skauti vůči Setonovi, se na konci roku 1921 s rodinou přesunul z USA do Surrey v Anglii, a přes oceán pendloval až do roku 1936. V USA pobýval v roce 1922. Pak podniknul výpravu do Súdánu, o které vydal knihu v roce 1924, a pak opět opakovaně cestoval do USA (na jaře 1928, na podzim 1929, 1931, v zimě 1934–5 a 1935–6). Po roce 1936 už zůstal natrvalo v Anglii.

V roce 1939[21] bylo jeho ženě 70 a jemu 69 let. Společně s nimi žila v jedné domácnosti dcera Henrietta, se svým manželem Leonardem A. Hutto.

Jeho syn, John William Radclyffe Dugmor byl již v té době ženatý a bydlel v Yorkshire[22]. Také on vstoupil do armády, kde dosáhnul hodnosti podplukovníka. A ve vojenské tradici pokračoval i Arthurův vnuk, který měl tři dceru a tím rod Radclyffe Dugmore vymřel po přeslici.

Knihy

  • 1912 Wild life and the camera Philadelphia, v USA vydal J. B. Lippincott ve Philadeplhii a v Anglii William Heineman v Londýně, 1912. xi, 332 p. illus. 23 cm.

Knihy o něm

Thomas Lowell Rolling Stone: The Life and Adventures of Arthur Radclyffe Dugmore. (1931)

Odkazy


  1. Francis Sandys Dugmore (18.3.1839 Paddington, Londýn, Anglie – 10.11.1898 Mombasa, Keňa) se podílel na všech represivních akcích, které Velká Británie vedla v průběhu druhé poloviny 19. století. http://oldafricamagazine.com/the-mad-bad-and-dangerous-captain-francis-dugmore/
  2. Emily Evelyn Brougham (červenec 1839 St George Hanover Square, Middlesex, Anglie – 13.11.1919 Saint Peter Port, Guernsey).
  3. William Francis Brougham Radclyffe Dugmore (1.10.1868 – 12.6.1917) který padnul bezdětný v hodnosti podplukovníka britské armády za první světové války studoval nejprve na oratorní škole v Egdbastonu, což byla katolická alternativa Eton College. Pak pokračoval ve studiu na St. Mary's College v Novém Oscottu (Birmingham), ale pak vyrazil v otcových šlépějích a 20.6.1894 se stal příslušníkem North Staffordshirdského Regimentu Prince z Walesu v hodnosti podporučíka.
    Byl vyslán do Britské východní Afriky, kde do roku 1909 udělal rychlou kariéru. Jako poručík Královských afrických střelců (King's African Rifles) se zůčastnil tažení proti dervišům v Somálsku. Hodnosti kapitána dosáhl během druhé búrské války, a roku 1909 Afriku opustil v hodnosti kapitána. Poté působil v Kanadě, jako zástupce velitele kanadského 75. regimentu horalů (72nd Highlanders), kde ho zastihlo vypuknutí první světové války. William byl se svým regimentem nasazen v Belgii, kde 12. června 1917, ve 49 letech padnul v boji. – http://www.southafricawargraves.org/search/details.php?id=6246
  4. Povstání, podporované Iry z USA, které vedl Louis Riel vypuklo v říjnu 1869.
  5. Sčítání roku 1871 je zastihlo na samotě Dauddyffryn, necelé 4 míle od velšského městečka Tywyn, kde s nimi bydlela Francisova sestra Lewisa E. Dugmore, služka a dva čeledíni.
  6. Jeho starší bratr, Henry Brougham, 1. Baron Brougham a Vaux, sice měl dvě dcery, obě však zemřely aniž by se stihly vdát už v první polovině 19. stol. A protože Henry zemřel v 89 letech bez potomků (7.5.1868), přešel titul na linii jeho mladšího bratra.
  7. Wilfred Laurenc Edmund Radclyffe Dugmore (Asi 1880 Saint Peter Port, Guernsey – 28.2.1932 Guernsey), který se narodil krátce poté, co se rodina přesunula za otcem do Kanady. Také Wilfred Laurence Edmund následoval otcovu kariéru, zúčastnil se bojů ve Francii a dosáhl hodnosti majora. Nic bližšího však o něm není známo. Jen to, že zemřel po první světové válce, v Kanadě bez potomků ve věku 52 let.
  8. Také Willam Brougham, který po většinu svého života působil jako právník, se dožil vysokého věku. Zemřel 3.1.1886 v Brougham Hall v 91 letech.
  9. Evelyn Mary Dugmore (duben 1873 Wallingford, Berkshire, Anglie – 22.10.1950 Surrey, Anglie), která se v září 1911 provdala za George Stanleye Bynga Jamesona (5.7.1880 Rathmines, Dublin, Ireland – 26.10.1951 Wandsworth, London, Anglie), vnuka zakladatele dnes světoznámé značky irské whisky Jameson, se kterým měla syna Edrica Patrica William Jamesona (25.2.1914 Kensington, London, Anglie – prosinec 1935 Malling, Kent, Anglie).
  10. Nejmladší bratr, Cyril Patrick William Francis Radclyffe Dugmore (20.5.1882 Birr, Offaly, Irsko – 22.1. 1966 Saint Sampson, Guernsey) také vstoupil po studiu do armády, ale ne k bojovým jednotkám, nýbrž do Pomocného sboru Královského armády (RASC), se ketrým se rovněž zúčastnil Búrské války. Jeho vášní ale byla lehká atletika. Byl osminásobným vítězem armádní soutěže ve skoku vysokém a sedminásobným vítězem ve skoku dalekém. Roku 1907 zvítězil na šampionátu v Midland Counties v obou disciplínách. A v následujícím roce se zúčastnil jako člen britské olympijské výpravy, letních olympijských her v Londýně [1], kde se umístil ve trojskoku mužů v celkovém hodnocení na 11 místě. A v roce 1912 se stal šampiónem Irska v překážkovém běhu na 120y.
    Zřejmě, během návštěvy u Arthura v USA kolem roku 1913 potkal o děvet let starší čerstvou vdovu Lilly Brokow Gilbertovou (1.1.1873 New York, Manhattan, New York, USA – 29.6.1939 Locust Valley, Nassau County, New York, US), jejíž manžel Harry Bramhill Gilbert zemřel ve 49 letech 19.1.1911. Ona sama byla dcerou jednoho z nejbohatších obyvatel New Yorku, Williama Vaila Brokaw, příslušníka rodiny, která vydělala velké peníze na expanzi New Yorku během 19. století. Krátce na to ale vypukla válka a Cyril odcestoval do války které se účastnil se hned prvních bojů. Byl dekorován hvězdou r. 1914 a křížem čestné legie, načež ho armáda začala využívat k propagandistickým účelům jak v Británii, tak v USA. Byl demobilizován v hodnosti majora a vrátil se do New Yorku, kde byl až do r. 1931 sekretářem golfového klubu.
    Tehdy se pravděpodobně manželé rozvedli. Lilla měla z předchozího manželství tři děti, které dospěly a protože vlastního potomka neměli, zřejmě se vzájemně odcizili. Cyril se pak vrátil, za Arthurem do Anglie a přijal místo sekretáře ve Wimbledonu (Wimbledon Park GC).
    Dožil, tak jako jejich matka a jeho starší bratr Wilfred Laurenc Edmund Radclyffe Dugmore v Guernsey, kde zemřel ve věku 84 let. – https://www.rootschat.com/forum/index.php?topic=607784.9
  11. Tentokrát do řad britské námořní pěchoty, se kterou se roku 1895 účastnil tažení proti Somálcům. V letech 1895-6 bojoval proti Arabům, pak v Ugandě a svou životní pouť ukončil v Keni. – https://www.iwm.org.uk/memorials/item/memorial/69765
  12. Arturovy zkušenosti z Afriky později vedly k tomu, že ho Theodore Roosevelt oslovil, aby se zúčastnil jeho lovecké výpravy do Afriky, kde chtěl nalovit budoucí exponáty pro Americké muzeum.
  13. Než začal roku 1889 v USA studovat přírodní vědy, studoval umění v Neapoli a Římě.
  14. The World's work (November 1900 – April 1901 ) str. 33–46
  15. Tento magazín mu otisknul třináctidílný seriál o fotografování v přírodě.
  16. V roce 1909 mu otisknul American Annual of Photography 1909 na straně 9–13 článek o tom jak fotit vysokou zvěř ("Camera hunting for big game"), a roku 1911 American Annual of Photography 1909, str. 59–64 článek o tom, jak využívat při fotografování v přírodě teleobjektiv ("The practical value of the telephoto lens").
  17. The modern way in picture making : published as an aid to the amateur photographer Eastman Kodak Co., Rochester, N.Y. 1907
  18. On_the_TOTEM-BOARD_No.1_Sep._I;_1917 a lednový Totem Board (1918) otisknul i úryvek z jeho deníku.
  19. V lednu 1919 přednášel v Los Angeles.
  20. Při sčítání dne 29.9.1939 bydleli ve Fox Field, Ringwood and Fordingbridge, hrabství Hampshire.
  21. John William Radclyffe Dugmor (*září 1904 – 1992) se oženil 24.4.1936 s Cicely Hart Dyke (20.12.1907 – srpen 1999 Kendal, Anglie) a bydleli v The Shack, Towthorpe, Flaxton, Yorkshire (North Riding) v domácnosti Florence M. Brooke (22. Duben 1901), což byla nejspíš její sestra. (1939 Register of England & Wales). Cicely byla dcerou plukovníka Percyvalla Harta Dyke a Louisy Catherine Cave. Měli spolu dvě dětim, Janet Elvyn Catherine Dugmore (9.1.1938) a William Radclyffe Dugmore (18.2.1940) http://www.thepeerage.com/p33055.htm